Moje mladá :-) generace si určitě vzpomene na tuto písničku Sagvana Tofi. Ráda bych refrén vztáhla k očekáváním v partnerskému vztahu. Upřesním – v jádru fungujícímu partnerskému vztahu. Pokud pravidelně čtete mé články, víte, že jsem zastáncem tvrzení, že je vždy nutné začít u sebe. Ani zde to není jinak.

Nejste ve vztahu úplně spokojení či jste úplně nespokojení? Máte pocit, že do vztahu dáváte vše a nedostáváte nic? Zkuste si následující cvičení, třeba Vám poskytne trochu jiný pohled:

Sepište si seznam 35 věcí, které byste od své druhé půlky rádi dostávali více, častěji, které ve vztahu nejvíce postrádáte, co by vás udělalo šťastným, kdyby druhý řekl/neřekl nebo udělal či naopak přestal dělat.

Z tohoto seznamu vyberte 10 výroků, které považujete pro svou spokojenost za klíčové. Ke každému přiřaďte na škále od 1 – 10 číslo, které odpovídá Vašemu pocitu spokojenosti. 1 – je to na …nic, 10 – úplná bomba.

Až budete mít cvičení hotové, zamyslete se co možná nejobjektivněji (co to mozek dovolí), jak moc se tohoto dostává od Vás druhé straně, a rovněž vše ohodnoťte na škále 1 – 10. Současně si na dané situace vzpomeňte a detailně si je vybavte. Buďte k sobě prosím maximálně upřímní.

Co Vám z cvičení vyplynulo? Dáváte dlouhodobě 10 a dostáváte 3? Pak je asi třeba se zamyslet nad obecným fungováním vztahu i otevřenou komunikací. Pokud dáváte 5 a dostáváte 4 – je chyba opravdu jen na druhé straně?

Zaměřte se zcela vědomě alespoň 6 – 8 týdnů na dávání toho, co sami postrádáte. Uvidíte, co se bude dít. Mějte krásný den.