Doma i v práci v pohodě a klídku 2. díl
Máte nakročeno k vyhoření, chodíte domů vyšťavení a nezbývá vám čas ani energie na koníčky, sebe, rodinu? Je tedy nejvyšší čas něco změnit. Změnu máte VY ve svých rukách…
V prvním díle jsem zmínila vícero velice podstatných kroků, díky kterým budete v pohodě doma i v práci. Pokud jste první díl nečetli, doporučuji se na něj podívat, ať máte všechny potřebné informace pro udržení rovnováhy mezi osobní i pracovní sférou, být OK a nevyhořet.
Úplně krátce shrnu, v čem osobně spatřuji základ spokojeného osobního i pracovního života:
- MAXIMÁLNÍ SEBEPOZNÁNÍ + SEBELÁSKA
- ZNÁT SVÉ SILNÉ STRÁNKY A TY ROZVÍJET, ŽIVOTNÍ HODNOTY A SMYSL ŽIVOTA/POSLÁNÍ
- MÍT JASNÝ SMĚR A CÍL DOMA I V PRÁCI, KAM V ŽIVOTĚ KRÁČÍTE
- DĚLAT PRÁCI, KTERÁ VÁS BAVÍ
- UMĚT VYPNOUT, PRAVIDELNĚ RELAXOVAT, OSVOJIT SI DECHOVÁ CVIČENÍ, ZÁKLADY MEDITACE
- OBKLOPIT SE POSITIVNÍMI LIDMI, BUDOVAT A UDRŽOVAT VZTAHY
Nyní podrobněji:
Buďte pravidelně pasivní. Akčnáci se zde asi zarazí. Jak jako pasivní? Přece nevyplácán jen tak svůj drahocenný čas nicneděláním? Raději si půjdu zaběhat, stihnu to a to a to no a ještě to. Chápu. Rovněž se snažím svůj volný čas využít maximálně efektivně. Ono je ale dobré se i zastavit a zapřemýšlet o sobě a svém životě, svých prioritách, přáních, vztazích a vůbec se zamyslet nad tím, nad čím vlastně přemýšlíme a jak o tom přemýšlíme, čím se zabýváme, co se vám dokola honí hlavou, jaké životní situace se vám stále opakují a kde je zakopán pes atd. Výborná jsou dechová a jiná relaxační cvičení, ale i třeba 45 minut chůze v přírodě – bez telefonu a sluchátek v uších.
Naučte se zavírat dveře. Když jdete domů, jděte opravdu domů – nenoste si s sebou práci na večer. Věřte, že práce na vás do druhého dne počká. Pokud máte volno, mějte volno. Užívejte si času pro sebe či s rodinou a věnujte jí svou plnou pozornost. Buďte s nimi teď a tady. Neběhejte v myšlenkách někde po pracovních tématech.
Nemastěte večer odpovědi klientům, nebuďte pro ně 24 hodin denně k dispozici na telefonu, ignorujte volání po 19. hodině a vyřiďte vše až druhý den. Nebo věříte, že 100% klientů vaše totální nasazení ocení? Těžko. Mnoho z nich to bude považovat za normální a nechtějte vědět, jak se naštvou, když jim jednou v neděli odpoledne nevezmete telefon! Vždyť jste tu pro ně 100x byli 24/7 a jak si „dovolujete“ teď nebýt na příjmu??!!
Já jsem dříve takto také dlouhé roky pracovala. Naprosto otevřeně jsem byla ten hodný blbeček, služebníček a vždy všem klientům vycházela vstříc, byla tu s mým týmem pro ně 24/7. Ale vyléčili mě z toho právě obdobní klienti i následky stresu – zhoršený zdravotní stav, náladovost, opakující se výskyt pásových oparů, nespavost, plicní embolie, rozpad partnerství. Seznam by rozhodně mohl pokračovat dále.
Neposlouchala jsem varovné signály mého těla ani mého nejbližšího okolí. A byla to velká chyba… Ti, kteří si to „zaslouží“, pro ty, pokud oni mají nějakou závažnou situaci, jednoznačně a ráda obětuji noc či víkend. Opakuji ti, kteří si to zaslouží.
Jak si své klienty, kolegy a dodavatele „vychováte či spíše rozmazlíte“, jaké hranice jim vy sami dáte, tak přesně se budou chovat. Zní to možná sobecky a nadutě, ale osobně to vnímám jako jednu z velmi důležitých zbraní v boji proti vyhoření. Především u osob na vysokých pozicích a pilných OSVČ včelkách. Já jsem se již naučila chránit sebe i svůj tým.
Začátek je těžký, vím. Překonat nutkání vzít ten telefon je velké. Často se ale daná věc do druhého dne úspěšně vyřeší i bez vás.
Stanovte si jasný životní směr a cíl. Za velmi podstatné považuji, aby člověk měl jasnou vizi, cíl, představu o tom, kam v pracovním i privátním životě kráčí. Pokud máte jasně dané cíle, lépe a jednodušeji se rozhodujete, efektivněji využíváte času, máte velkou motivaci a odhodlání, věnujete se především aktivitám, které k vašim cílům vedou. Nemarníte čas.
Víte přesně, čeho chcete doma a v práci dosáhnout za 6 měsíců, za 1 rok, za 5 let? Víte, co je váš cíl, smysl života, kam jdete nebo jen NĚJAK chaoticky, zmateně či zcela ztraceně pobíháte životem?
Krásy dna
Troufám si říci, že si všichni myslíme, že jsme si již sáhli na své dno.
Aby Vás kritika „nebolela“
Udělali jste v dané činnosti vše, jak jste jen nejlépe mohli?
Jak „přežít“ kritiku
Kritika je ok, pochybení je výborná zkušenost a zároveň informace, jak to příště udělat jinak nebo lépe