Přejímání zodpovědnosti za svůj život a jeho aktivní tvorby, se nejeden pohodlný/líný člověk raději naprosto a dobrovolně vzdá. Proč? Odpověď je naprosto jednoduchá. Nejde to tak lehce. Stojí to energii, čas, nervy, silnou vůli, sebeobětování, včetně mnoha nezdarů a klopýtnutí. Je to prostě náročné. Proto se řada lidí raději a „pohodlně“ nechává vláčet osudem, než aby něco začali dělat. U toho si ale nezapomínají stále stěžovat na nepřízeň osudu a na to, jak těžký mají život, jací jsou chudáci a jak se všichni ostatní mají perfektně. Ve vymýšlení výmluv by vyhráli první cenu v kreativitě.
Kdo však z těchto „ublížených chudáčků“ podniká AKTIVNĚ něco pro změnu, pro zlepšení své situace, pro posun??? Kolik, co přesně, jak často a jak dlouho to vydrží???
To je přece jen a jen jejich, resp. NAŠE volba, jak se svým životem naložíme…Nemyslíte?