Kdyby, tak by…. jsme národ kondicionálu
Taky „bychujete“? Jak moc? V poslední době se soustředím na to, kolikrát, kdy a jak lidé v mém okolí používají slovo „bych“ v nejrůznějších tvarech, situacích a souvislostech. Došla jsem k závěru, že my „bychom“ vlastně asi úplně všichni všechno, kdyby ale…
Slovo „by“ má neuvěřitelnou sílu a je takový významový chameleon. Pomůže nám vymluvit se snad z čehokoliv. Je nám výborným obhájcem, záchranářem, výmluvou, zbavením se zodpovědnosti, přehozením viny na někoho a něco jiného, omluvou, odůvodněním, neuskutečněným snem, touhou, přáním. Zároveň nám dává pocit obrovské moudrosti, nadřazenosti, pocitu, že můžeme soudit ostatní a že my bychom v jejich situaci rozhodně reagovali efektivněji, jinak, chytřeji, správně atd. My bychom si na jejich místě s čímkoli rozhodně poradili lépe.
Udělali bychom to ale opravdu? Proč hledáme berličku ve slově „bych“? Neumíme si přiznat pravdu? Smířit se s našimi nedokonalostmi? Nedokážeme žít teď a tady v aktuálním okamžiku, za nynějších podmínek? Podmínek, které vlastně máme díky tomu, jak jsme žili, chovali se, jednali a rozhodovali se dříve? Jaké je asi smýšlení bez bych – jsme ho vůbec schopni?
Kdyby on mi tenkrát neudělal tohle, už bych dneska… Kdybych neměla děti, tak bych… Kdybych byla chlap, už bych určitě dávno… Kdybych pracoval v Praze,… Kdyby šéf nebyl takový …., tak bych… Kdybych byl na jeho místě, určitě bych,… To já na tvém místě bych… Kdybych měl více peněz,… Kdybych já se tenkrát lépe učil… Kdybych uměl líp anglicky, tak bych…
Nechci zde tvrdit, že můžeme ovlivnit úplně všechno, ale velkou část věcí určitě. Minulost už opravdu neovlivníme, ale na naši budoucnost máme ve svých rukách. Jen se z modu bych, by, bychom atd., musíme přepnout do aktivního „konacího“ módu a udělat si jasný plán, jak tohle „by“ překonat, zrealizovat a posunout se, odpustit. Konat a žít tak, aby za měsíc, rok, 5 let tato „kdyby-tak by“ nebyla v našem životě a smýšlení nutná.
Je až neuvěřitelné, jakou část naší komunikace tvoří podmiňovací způsob. Zkuste se na „by“ schválně v následujících několika dnech zaměřit. Ale nejen u ostatních – začněte u sebe. Jaké jsou Vaše nejčastější „bych“? Co z těch „by“ můžete v nejbližší době začít realizovat?
Krásy dna
Troufám si říci, že si všichni myslíme, že jsme si již sáhli na své dno.
Aby Vás kritika „nebolela“
Udělali jste v dané činnosti vše, jak jste jen nejlépe mohli?
Jak „přežít“ kritiku
Kritika je ok, pochybení je výborná zkušenost a zároveň informace, jak to příště udělat jinak nebo lépe