Fakt šílené! Obdobné fráze a výroky typu: může být i hůř, ono to není zas až tak strašné, občas se to na chvíli i zlepší, já to nějak doklepu, prostě jsem se blbě narodil, to je ta moje karma… mně opravdu berou dech.

O to víc mě zaráží, kolik lidí v mém okolí svůj život nějak prostě přežívá. Ano, přežívá. Nežije. Není to škoda?

Když žijeme cca 55 „dospěláckých“ let v „modu přežívání“, tak nám život přijde neuvěřitelně dlouhý, prázdný, otravný. Asi i proto si ho pak nemálo lidí dobrovolně zkrátí. Pokud ale život žijeme a užíváme si ho, tak si přejeme, aby byl aspoň 3 x delší, abychom stihli zrealizovat všechny naše plány, sny a představy.

O to více mne zaráží, že lidé v „modu přežívání“ jsou se svou situací více či méně smířeni. SMÍŘENI. Prostě to tak je. Co já s tím… Jakoby bylo předem někde napsáno či určeno, že ten a ten bude žít život na prd, a už se s tím nedá nic dělat. Tak to ale přeci není!

Rčení typu „každý je strůjcem svého osudu“, se rozhodně nepřenáší z generace na generaci jen tak bezdůvodně. Něco na nich rozhodně je.

Všechno se dá změnit. Od malých věcí až po zásadní. Můžeme si najít práci, která nás opravdu baví, nového partnera, rozjet podnikání, odejít z paneláku a postavit barák, všechno zabalit o odstěhovat se na Bali a tam třeba psát knihy nebo se starat o opuštěná zvířata. Můžeme prakticky vše, co si jen přejeme. Jen se nesmíme pořád bát a začít něco pro svůj sen dělat. Ideálně hned, ještě dnes. Člověk musí v životě občas více riskovat, aby něčeho dosáhl. Párkrát klopýtnout, zase vstát a zkoušet to dál.

Když zavřeme pusu, stáhneme půlky a prostě se necháme vláčet „osudem“, přesně podle toho náš život bude i vypadat.

Garantuji vám, že první kroky změny jednoznačně vždy bolí a jsou nepříjemné. To tak prostě je. Je třeba vystoupit ze zóny komfortu a začít NĚCO dělat. Z dlouhodobého hlediska je ale počáteční chvilková bolest a nepohoda pro nás ve finále extrémně prospěšná.

Řídíte svůj život, nebo jen pasivně vyčkáváte, co se bude dít?

Máte zapsaný svůj dlouhodobý cíl a kroky, které k němu vedou?

Pokud nemáte, sepište si, čeho byste chtěli např. v rámci 6 – 12 měsíců dosáhnout a rozdělte si svůj plán do menších částí. Na každý měsíc si vytvořte seznam aktivit, kroků a termínů, kdy je provedete. První aktivitku si tam připište s dnešním datem. Opakuji – dnešním!

Neodkládejte to a začněte! Držím vám palce.