Na jak dlouho můžete odjet z firmy na dovolenou, aniž by se firma „zbořila“ a Vy jste mohli opravdu odpočívat, dobíjet mentální baterky, nebýt dostupní na mobilu a po nocích neťukat do PC? Dokážete v pohodě, s klidnou a čistou myslí odjet na 1 den? Na 2 dny? Na týden? Měsíc? Jak jste na tom Vy?

Pokud se ani jeden den neubráníte nutnosti či spíše touze být stále v obraze o dění ve firmě, aktivitě klíčových lidí, o všem, co se v daný den po…kazilo, a nemuseli jste odpovídat na emaily, schvalovat i nákup papíru do tiskárny, brát pracovní hovory atd., není něco špatně? Jak jste na tom se svou energií – máte jí dostatek na stejný život pro dalších 10, 15 nebo dokonce 20 let? Chcete takto žít?

Nemáte pocit, že všechno uděláte nejlépe? Že jsou ve Vašem týmu nesamostatní a nekompetentní jedinci bez mozku? Jak moc jim věříte? Do jaké míry zvládáte delegovat a říkat NE? Jak často řešíte úkoly a situace, které ze své podstaty přísluší někomu jinému – Vašim podřízeným? Možná pak skrze tyto „záchranné akce“ často ani nezbyde čas na Vaši vlastní práci. Pak Vám nezbývá nic jiného než ukrojit čas sobě či své rodině…

Nejeden z šéfů by oponoval, že prostě musí, protože má naprosto neschopné lidi. Je to opravdu tak? Jsou neschopní nebo Vy se cítíte nepostradatelní či více schopní, potažmo lepší nebo důležitější, když vše vyřešíte za ně? Nešmajchlujete si jen své ego? Nebo jste si své lidi „rozmazlili“ tak, že bez Vás nemohou nebo nechtějí vlastně rozhodnout nic? Proč by taky, mají Vás… Hmmm?