Být myšlenkami tam, kde v daném okamžiku opravdu jsme, nenechat je brouzdat někde jinde, na jiném místě, s jinými lidmi, v čase zítra, za týden… Pro mnoho podnikatelů, top manažerů a pilných OSVČ včelek toto představuje snad nadlidský výkon, ale týká se samozřejmě úplně všech.

Jen málo lidí má „dar“, že umí zavřít dveře od kanceláře, ponechat tam veškeré problémy, starosti a negativní emoce a plně se soustředit na rodinu, být v pohodě a usměvavý. Platí to i naopak. Nebo vy umíte fungovat 100% doma a ani si nevzpomenout si na tu hladu emailů, která čeká na vyřízení, na dnešní špatnou náladu kolegyně či ještě horší šéfovu, reklamace a problémy ve výrobě, snižující se prodejní čísla, nedostatek pracovní síly? Pokud ano, smekám a rovnou dodávám – ceňte si svého daru, je velice vzácný.

Odhaduji, že většina z nás doma myslí na práci a v práci na domov – co vše ještě není nakoupeno, hotovo, zařízeno, jsou zaplacené obědy ve školce, vzal si syn dneska prášek na alergii, proč byl manžel dneska ráno nějak podezřele nemluvný – co se děje, zase jsem zapomněl koupit ženě kytku k výročí, sakra – v pátek přijede tchýně…. Asi to znáte sami.

Být teď a tady, dokázat si užívat a vychutnávat přítomný okamžik, nemyslet na to, co bylo včera a na to, co se může po… zítra, je sakra náročné. Právem bych tuto dovednost nazvala umění. Přemýšleli jste někdy o tom, kolik procent dne jste skutečně teď a tady? Kolik procent řešíte smyšlené katastrofické scény, které se mohou odehrát v budoucnu, a trápíte se věcmi minulými? Hmmm?

Umění žít v přítomném okamžiku je úžasný regulátor emocí, efektivní pomocník při snižování stresu a dokonce vede i ke zvýšení imunity.

Techniky, které dnes moderně nazýváme mindfulness, mají svůj původ již v budhismu. Jedním z novodobých průkopníků byl Jon Kabat-Zinn, americký profesor medicíny. Pomocí meditací se snažil ulevit pacientům trpícím chronickými bolestmi.

Jak na to? Možností je mnoho. V tomto článku se podíváme na jednu z nich, kterou osobně hodnotím jako super pro začínající, a sice analýzou přirozeného dechu.

Zavřete oči, pohodlně ale rovně se posaďte, nekřižte nohy. Soustřeďte se naprosto přesně na to, kudy váš dech prochází tělem. Jak vstupuje do nosních dírek, kam a v jaké intenzitě pokračuje dále. Vnímejte, zda přirozeně dýcháte do hrudníku. Zvedá se? Rozšiřuje se do stran? Nebo dýcháte do břicha? Do které části? Kam až do břicha dýcháte? Je váš dech hluboký, pomalý, klidný nebo naopak povrchnější, probíhá v rychlejším tempu a vede pouze do horní části hrudníku?

Obdobně tomu bude při výdechu. Naprosto detailně vnímejte, kudy v těle prochází výdech.

Pokud by vás nudilo obyčejné dýchání a začaly vám utíkat myšlenky kamsi jinam, s čímž na začátku určitě počítejte, soustřeďte se dále na teplotu nadechovaného z vydechovaného vzduchu. Případně dýchání můžete spojit s vizualizací – např. vdechovanému vzduchu můžete přiřadit barvu a představovat si, že s každým nádechem do vás proudí příjemná energie a s výdechem o jiné barvě z těla odchází to špatné.

Na cvičení vám postačí 3 – 5 minut a můžete ho dělat kdekoliv – na parkovišti před důležitou schůzkou, před zkouškou, pohovorem. Doma v křesle, na záchodě nebo ve vaně po výstupu vašeho pubertálního potomka či vyhrocujícím se rozhovoru s partnerem/partnerkou.

Je to jednoduché a účinné. Zkuste to a nevzdávejte se po prvních pár pokusech.