„Jen“ vykročit…

Všichni jsme to nejednou zažili. Máme přání, sen, touhu, jasnou představu, vytvořen plán, sepsanou strategii, do detailu rozmyšlené kroky, které nás tam dovedou. Máme potřebné zdroje, nadšení i odhodlání. V podstatě máme vše, co potřebujeme, přesto k cíli většina lidí nedojde.
Asi tušíte správně – je tu onen strašák nesoucí název „První krok“. V našich hlavách pravděpodobně uložen jako ten nejobtížnější krok z celé cesty. Rozhodně si každý najdeme nejméně 100 důvodů, proč se do dané věci nakonec nepustit. Není správný čas, ještě se budu víc vzdělávat, co když zklamu, třeba se to nepovede. Proč zrovna mně by to mělo vyjít? Není to moc riskantní?
Pokud ten první odvážný krok ale uděláme, začnou se nám v mysli doslova rojit mraky myšlenek – jak pokračovat, co přesně dělat dál, s kým se spojit, koho oslovit, co zjistit a zařídit, co ještě, jak, kdo, kde, za jakých podmínek atd.
Nevěříte? Vyzkoušejte si to! Vykročte.

Krásy dna

Krásy dna

Troufám si říci, že si všichni myslíme, že jsme si již sáhli na své dno.

Aby Vás kritika „nebolela“

Aby Vás kritika „nebolela“

Udělali jste v dané činnosti vše, jak jste jen nejlépe mohli?

Jak „přežít“ kritiku

Jak „přežít“ kritiku

Kritika je ok, pochybení je výborná zkušenost a zároveň informace, jak to příště udělat jinak nebo lépe