Máme ho v hlavě všichni. Ozývá se, když jde jakkoliv do tuhého. V případě, že se rozhodujeme o změně práce, rozchodu, přerušení studia či pokud máme chuť se do něčeho nového pustit, ale ovládne nás strach, nejistota, obavy, pozbydeme sebedůvěry.

Vnitřní hajzlík je velmi pohodlný. On to s námi vlastně myslí dobře, protože by rád, aby vše zůstalo při starém. Přesně tak, jak je zvyklý. Nerad riskuje a zkouší nové věci. Chce nás ochránit, ale zároveň nás velmi brzdí. Zpochybňuje naše dovednosti i znalosti. Nevěří nám ani v nás. Hlavně žádné novinky, vybočení ze stereotypu či nejisté pokusy a už vůbec ne přeceňování se. Nic takového. Stůj v řadě a nevybočuj, jdi poslušně s davem, nepokoušej to, co máš.

Pokud svého vnitřního hajzlíka perfektně neznáme a nemáme ho pod kontrolou, často se točíme v bludných kruzích a ne a ne a nich vystoupit – ať už se to týká práce či osobních vztahů. Máme mnoho plánů a snů, přesto se k nim nepřibližujeme. Ba naopak. Oddalujeme jejich realizaci, hledáme výmluvy a důvody – proč ne, odsouváme začátek atd.

Nad vnitřním hajzlíkem můžeme vyzrát tím, že zjistíme, jak se chová. Jak na to? Stačí 25 minut, několik kroků a následně pravidelný trénink.

1. Pojmenujte ho – dejte svému vnitřnímu pochybovači a strašpytlovi vhodné krátké jméno
2. Popište ho – definujte, ideálně písemně, jak přesně hatí vaše plány, ve kterých okamžicích je aktivní, a co má jeho skepse za následky, o co vás připravuje z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, ale i co vám přináší. Co, kdy a jak dělá.
3. Citujte ho – sepište si jeho 15 nejčastějších argumentů, kterými ničí vaše odhodlání. Např.: Na to ty rozhodně nemáš. Ještě počkej, třeba bude za půl roku lepší doba. Raději nic neříkej, sklop uši a drž krok. Tady to máš jistý, proč bys měl něco měnit. Stejně nezhubneš.
4. Ztvárněte ho – pro kreativce a vizuální typy doporučuji předchozí seznam citátů hajzlíka doplnit i jeho podobiznou. Nakreslete, vystříhejte – jakkoliv mu dejte konkrétní podobu.
5. Chyťte ho při činu – jako první je třeba si uvědomit, když se začne hlásit ke slovu – např. před schůzkou s klientem, prezentací, zkouškou, příjezdem tchýně atd.
6. Zastavte ho – ve chvíli, kdy nad vámi převezme vládu, si ihned řekněte nějakou svou větu, např.: Aha, můj zbabělecký vnitřní hajzlík už mě chce opět ovládat. Už tahle maličkost sníží emoční náboj dané situace.
7. Trénujte – pravidelným chytáním hajzlíka hned v počátku jeho snahy o aktivitu mu postupně uberete na síle a moci nad vámi.

Leč celý postup může znít trochu prapodivně, stojí na neurovědeckých poznatcích o mozku. Základem je utlumit limbický systém, odpovědný za emoce, a naopak aktivovat kortex, díky kterému jsme schopni racionálního uvažování, větší koncentrace i kreativity.

Zjednodušeně řečeno – pomůže vám zachovat chladnou hlavu a jasnou mysl.